Inspirujeme učitele…

V Učitelských novinách 10/2021 vyšel náš článek, který jsme nazvaly „Online není totéž co offline“. Nabízíme v něm dobré tipy na zvládání online výuky a online komunikace vůbec. Přečtěte si celý text:

Online není totéž co offline 

aneb Jednoduché principy pro smysluplnou online výuku

Hana Vykoupilová a Helena Zitková

Současná pandemie koronaviru proměnila svět a otřásla způsobem života, na který jsme byli zvyklí. Téměř ze dne na den jsme nedobrovolně začali žít na základě různých omezení a  důležitou součástí našich životů se stalo online prostředí. Vzrostla tak nejen potřeba znalostí a dovedností pro efektivní komunikaci a pohyb v “onlinu”, ale také dovednosti naplánovat a rozvrhnout si své činnosti během dne, vyrovnávat se se změnami a řešit neočekávané situace. Jinými slovy, v této době s téměř každodenní online komunikací se dostává ještě více než kdy předtím do popředí zvládání celé řady tzv. soft skills, neboli základních životních dovedností, které jsou zásadní pro náš spokojený a úspěšný život.  Přinášíme proto několik univerzálních tipů, jak využít výhod a možností online výuky při rozvoji soft skills. 

1. Průběžné ověřování porozumění

I když si to ne vždy uvědomujeme, online komunikace je jiný druh komunikace, než komunikace tváří v tvář. Hlavním rozdílem je to, že nejsme s dětmi společně fyzicky v jedné místnosti. Absence přímého, zejména očního kontaktu, a signálů neverbální komunikace tak vede ke zvýšené nutnosti kontrolovat vzájemné porozumění v průběhu komunikace. Každý si musí daleko více ověřovat, co druhý říká, a ujišťovat se v porozumění. Dobrou praxí je parafrázování a shrnování, které ke vzájemnému porozumění přispívá. Jde o důležitou dovednost, která podporuje a usnadňuje průběh komunikace. Pokud ji budeme v online hodinách používat a podporovat v ní i děti, získají tak užitečnou dovednost do života.  

2. Učitel jako moderátor

Učitel v roli moderátora má důležitou úlohu – zajišťuje hladký průběh hodiny a prostor pro zapojování všech dětí, má na starosti obsah a je zároveň přímým účastníkem. 

Má-li být online hodina užitečně stráveným časem pro všechny, je dobré, aby moderátor dodržel několik podstatných bodů:

• začít úvodním ověřením, zda se všichni slyší a vidí
• domluvit/připomenout společná pravidla například pro hlásení se o slovo, vypínání mikrofonu apod.
• oslovovat děti jménem, kterým chtějí být oslovovány
• dávat průběžně dostatečný prostor pro dotazy a komentáře
• dodržovat určený čas pro online hodinu

Pro hladký průběh hodiny je také dobré shrnout, co budou děti v jejím průběhu potřebovat a ujistit se, že mají u sebe vše potřebné. Nezbytnou součástí učitelovy role je sledovat, kdo se hlásí o slovo a umožnit každému stejný prostor pro vyjádření. Pokud máme pocit, že interakce vázne, dobrým prostředkem pro aktivizaci všech jsou vhodně volené otevřené otázky, které zvou k zapojení do diskuse. Pokud budeme v pokládání otevřených otázek podporovat i děti, naučíme je tak velmi cennou životní dovednost.

3. Srozumitelné a jasné vyjadřování 

Účinnou technikou přispívající k hladkému průběhu hodiny je jasné a srozumitelné vyjadřování, jehož standard nastavuje učitel svým způsobem komunikace. Pro zajištění vhodných podmínek v online prostředí je nejprve dobré se ubezpečit, že nám správně funguje mikrofon. K eliminaci potenciálně rušivých vlivů můžeme přispět vypínáním mikrofonu ve chvílích, kdy my sami nemluvíme. Abychom podpořili hladký průběh hodiny, můžeme tuto zásadu zahrnout do pravidel na začátku.

Vzhledem k tomu, že v online komunikaci často přicházíme o její neverbální složky, máme omezené smyslové vnímání a setkáváme se s paletou rušivých vlivů, je důležité, aby učitel kladl důraz na srozumitelné vyjadřování své i dětí. Právě z těchto důvodů tak vlastně  online komunikace představuje báječný prostor k tříbení našeho ústního projevu a zdokonalování se v mezilidské komunikaci. Učitel v roli moderátora tak může svým přístupem a způsobem vyjadřování inspirovat děti k dobrému zvládání komunikačních dovedností. 

4. Vyvarování se sarkasmu a ironie

Ironické a sarkastické poznámky patří do vztahové agrese, které narušují vzájemnou komunikaci, poškozují vztahy a jsou toxické pro celkové klima, ve kterém se komunikace odehrává. Pro pochopení ironie a sarkasmu jsou podstatná nejen vyřčená slova, ale také tón hlasu, mimika a celková řeč těla. Jenže právě o tyto aspekty komunikace jsme při online setkání často ochuzeni. I neutrální sdělení díky charakteru online komunikace může snadno získat jiný význam, pokud si porozumění dostatečně neověříme. O to víc se ironie a sarkasmus mohou stát stěží pochopitelnými a vést tak k řadě nedorozumění a nepříjemných situací. V ideálním případě je tedy dobré ironii i sarkasmus z našich vyjádření úplně vyloučit, a ve stejném duchu v tom podporovat i děti. 

5. Pečlivá příprava aktivit

Čas určený pro online hodinu je omezený stejně tak, jako v hodině prezenční. Nicméně díky rušivým vlivům souvisejícím s povahou online přenosu může docházet k časovým ztrátám. Abychom mohli naplno využít již tak omezeného času v online hodině, je dobré hodinu předem naplánovat a pečlivě připravit jednotlivé aktivity i přechody mezi nimi. Pokud připravíme aktivity nejen po obsahové stránce, ale také včetně instrukcí a důkladně zvážíme technické možnosti jejich realizace, nebudeme tak zbytečně ztrácet čas a budeme připraveni flexibilně reagovat na nečekané problémy. Schopnost popasovat se s případnými problémy a flexibilně na ně reagovat je také jednou z důležitých životních dovedností, kterou tak dětem můžeme zprostředkovat.

Závěrem

V dnešní době, kdy se nejen do našich profesních a školních životů začínají čím dál více propisovat různé online platformy, je více než důležité umět komunikovat a vědět, jak se z toho “nezbláznit”.  V našem článku jsme poukázaly na 5 základních univerzálních principů usnadňujících online komunikaci, které navíc pomáhají s rozvojem důležitých životních dovedností. 

Doporučené zdroje:

Rosenberg, Marshall. 2016. Nenásilná komunikace. Praha: Portál.

Watzlawick, P., Jackson, D.D. and Bavelas, J.B. 1999. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. Hradec Králové: Konfrontace.

O autorkách

Mgr. Hana Vykoupilová, Ph.D., PCC – mezinárodně certifikovaná koučka, lektorka měkkých dovedností, architektka firemních vzdělávacích a rozvojových programů; působí pod vlastními značkami Inspirro (www.inspirro.cz) a Hanna.Vykoupilová (www.hanavykoupilova.com) a provozuje platformu osobního rozvoje LearningHub. (www.learninghub.cz)

Mgr. Helena Zitková, Ph.D. – Filozofická fakulta Univerzity Pardubice (Katedra anglistiky a amerikanistiky | Fakulta filozofická (upce.cz)); lektorka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti osobnostního rozvoje a inovativních přístupů a metod ve výchově a vzdělávání. Připravuje budoucí učitele anglického jazyka na jejich profesní dráhu v oblastech soft skills, obecné i oborové didaktiky a pedagogiky. Má bohaté zkušenosti s výukou na základní i střední škole i v soukromém a firemním sektoru.